Květnová příroda se zelená svěžími barvami a láká k procházkám. Respektujme nutnost udržovat v přírodě klid. Srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. Proto je na místě dodržovat zákaz volného pohybu psů a krotit bezohlednost motorkářů a čtyřkolkářů. Ti jsou mnohdy agresivní, nereagují na výzvy a svoji bezohlednost nechápou. Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby z nepravidelných okrajů pozemků v blízkosti lesa vytvořili biopásy pro zvěř. Zemědělci mohou na tyto místa pobírat výhodné dotace a volně žijící živočichové mají zdroj potravy. Největší škody jsou na porostech způsobovány právě na pozemcích v těsné blízkosti lesa či v zářezech polí do lesa (nepravidelné okraje), a umístění biopásů do takovýchto lokalit předchází problémům se škodami na porostech. Na česká pole se vrátila širokozáběrová mechanizace, silné traktory, postřikovače jezdí na polích i v noci, aby byly co nejdříve vráceny jejich vysoké pořizovací náklady. Nejsou výjimkou stroje na zpracování půdy a secí stroje se záběrem až 12 m a pohybují se po poli při práci rychlostí 15 km/h, což masakruje zvláště zajíce a další drobnou zvěř. Na polích jsou prováděny postřiky proti plevelům, chorobám a škůdcům plodin v kombinaci přihnojováním plodin hnojivy. I když má Česká republika mnohem menší spotřebu hnojiv a pesticidů než vyspělé země Západní Evropy, drobnou zvěř likviduje používání rychle jedoucí širokozáběrové mechanizace, automobilová doprava a rapidní nárůst predátorů.

Lesníci kontrolují nálet kůrovců do lapáků, pravidelně sledují feromonové lapače a podle síly rojení kůrovce musí činit opatření. Ačkoliv na Šumavě byl použit přípravek na ochranu rostlin proti kůrovci, který lze koupit v každém obchodu s potravinami, ekologičtí aktivisté ho v mediální hysterii vykreslují jako nebezpečný pesticid. Ve dnech 18. až 22. května probíhá výstava myslivosti Natura Viva v Lysé nad Labem. Výstava je spojena s prodejem potřeb, přehlídkou uměleckých děl a řemeslných výrobků pro myslivost, rybářství a včelařství. Návštěvníky láká i bohatý doprovodný program. Myslivečtí hospodáři hodnotí provedení oprav posedů a krmelců. Květen je pro myslivce časem obeznání kvality mladých srnců, od 16. května začne jejich průběrný lov. Na vhodná místa jsou nově umísťovány posedy. Je samozřejmostí, že umístnění nového mysliveckého zařízení je nejprve projednáno s majitelem pozemku. Práva vlastníků pozemků jsou garantována novým Zákonem o myslivosti a musí být respektována. Každoročně je upytlačeno několik tisíc zákonem chráněných kormoránů, volavek i vyder bez jakéhokoliv zájmu ekologických aktivistů a médií. Díky komplikované administrativě zemědělci v letošním roce omezují výměru GMO kukuřice odolné vůči nebezpečnému zavíječi kukuřičném. Z pohledu zvěře přináší odolná kukuřice menší zatížení insekticidy, které jsou na běžných plochách pro regulaci škodlivého zavíječe nezbytné. Na každém hektaru ošetřené plochy kukuřice ošetřené insekticidy zbytečně zahynou miliardy hmyzu včetně dalšího vlivu na necílové organismy. Dramaticky narůstá zábor kvalitní orné půdy na spekulativní zatravňování pro „ekologické zemědělství“ zaměřené nikoliv na výrobu potravin, ale na čerpání vysokých dotací. Většina těchto ploch v „ekologickém režimu“ je následně oplocena neprodyšným plotem a stává se ekologickou pouští. Velké zábory kvalitní půdy jsou provedeny i na stavby solárních elektráren, kdy rozsáhlé plochy až 70 ha skončily oploceny ostnatým drátem, bez žádného přístupu zvěře. Ekologická elektřina se vyrábí na ekologické poušti.

 

V květnu myslivci dokončují čištění krmelců a krmelišť. Zbytky starého krmiva a okolní povrch půdy obsahuje zárodky parazitů, proto je po mechanické očistě vhodné okolí desinfikovat páleným vápnem či jiným prostředkem. Dalším způsobem je přemístění krmelce o několik metrů mimo původní stanoviště.

 

Myslivecký hospodář kontroluje opravy krmelců a posedů a jejich vzhled. Myslivecká zařízení jsou součástí krajiny, a proto je nutné dbát na jejich zakomponování do krajiny a jejich bezpečnost. Umístění posedu musí být přizpůsobeno přírodním podmínkám, nejlépe v blízkosti stromů a keřů, aby myslivec svým příchodem nerušil zvěř. Vysoké kazatelny v otevřené krajině v polích nejsou pravými klenoty krajiny. Na stavbu všech mysliveckých zařízení je nutno používat především dřevo, (tyčovinu nebo prkna). Kutilské využití netradičních či odpadních materiálů by nemělo ujít pozornosti mysliveckého hospodáře, který musí důsledně dbát na jejich odstranění. Dodržování mysliveckých tradic a etiky, ale také stav, funkčnost, bezpečnost a estetika mysliveckých zařízení je vizitkou uživatele honitby.

Životnost těchto zařízení, jako každých jiných dřevěných konstrukcí, je omezena a stará nepoužívaná je nutno raději zbourat, zejména při porušení statiky protože se mohou stát nebezpečná nejenom pro myslivce při lovu, ale i pro návštěvníky přírody, kteří rovněž často posedy využívají pro pozorování přírody. Pokud myslivci začnou budovat zařízení nová, ať již jde o krmelce nebo posedy či kazatelny, musí dbát o jejich estetický vzhled, protože tyto objekty se stávají součástí přírody a jsou vizitkou svého tvůrce. Je samozřejmostí, že umístnění nového zařízení je nejprve projednáno s majitelem pozemku. Práva vlastníků pozemků jsou garantována novým Zákonem o myslivosti a musí být respektována.

 

V bažantnicích probíhá příprava líhní a dalších zařízení a krmiv pro odchov bažantů. Průběh počasí má stále větší výkyvy, a proto je nutno zajistit dobré podmínky pro odchov a následné vypouštění do honiteb. Nejlepším způsobem odchovu jsou metody pod kvočnou, která vštěpí bažantíkům chování, které jim umožní přežití ve volné přírodě.

 

Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Podle rychlosti přebarvování lze hodnotit i zdravotní stav jedinců. Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, hnízdí bažanti. Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými selátky. To vše znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den a upozorňovat veřejnost, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi dále ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším opouštění hnízda snižuje líhnivost snůšky či hnízdo zcela opouštějí.

Pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout.

 

Stále důležitější roli hrají umělá napajedla, jako zdroj pitné vody pro zvěř. Voda je jedním z limitujících faktorů návratu drobné zvěře do přírody a díky odvodňování zemědělské půdy v 70. a 80. letech se nyní projevuje její častý nedostatek.

 

Krmná políčka (biopásy) pro zvěř se již zelenají a budou koncem května zvěři poskytovat pastvu. Zemědělci mohou využívat podpory na zakládání biopásů pro zvěř. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby věnovali pro tyto účely zejména nepravidelné okraje pozemků zvláště v blízkosti lesa. Nepravidelné okraje velkých pozemků nejsou vhodné pro intenzivní pěstování zrnin, jsou obtížně využitelné pro velkou mechanizaci a navíc na nich dochází ke zvýšeným škodám od zvěře. Je proto lépe tyto plochy rovnou vyčlenit pro zvěř a zajistit osetí vhodnými plodinami. Pro zemědělce to navíc přináší efekt snížených škod na porostech.

 

Plocha osetá kukuřicí odolnou vůči zavíječi kukuřičnému se udržuje okolo 5% plochy. Hlavním důvodem jsou narůstající škody zavíječem kukuřičným, jehož larvy vyžírají stonek a palice kukuřice, čímž rostliny ztrácí stabilitu, poléhají a jsou více napadány plísněmi, které zanechávají v rostlinách jedovaté mykotoxiny, což způsobují zejména houby rodu fusarium a aspergilus. Rozvoji těchto pro přírodu přínosných hybridů brání náročná administrativa, zbytečné kontroly a nesmyslný odpor ekologických aktivistů. Co je z pohledu ochrany přírody důležité, GMO kukuřici odolnou vůči zavíječi není nutno ošetřovat insekticidy, což je přínosné, protože insekticidy působí i na necílové organismy včetně hmyzu, zvěře i ostatních živočichů. Na každém hektaru ošetřené plochy zbytečně zahynou miliardy kusů hmyzu včetně dalšího vlivu na necílové organismy. Mnoho škod na polích přisuzovaných zvěří, je ve skutečnosti způsobeno obtížně kontrolovatelnými škůdci, tedy i zavíječem a zvěři jsou tyto škody přisouzeny, protože jsou na rozdíl od poškození škůdci vymahatelné. Protesty ekologických aktivistů mnohdy vycházejí z neznalosti problematiky ochrany rostlin, a jejich hlavní motivací je zviditelnění svých aktivit bez odborných argumentů.

 

Myslivecký hospodář vede průběžně evidenci o ulovené zvěři, o rozdělení zvěřiny a o vydaných plombách a lístcích o původu zvěře a podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na tiskopisu Mysl/8 Státní správě myslivosti. Z předběžných výsledků letošního jara vyplývá, že byly zaznamenány nižší škody na porostech divokými prasaty a jejich počet se již nezvyšuje. Silné mrazy koncem zimy polevily a neměly by tak negativně ovlivnit plodnost bachyň, a proto lze předpokládat střední až vyšší počty selat čemuž je nutno přizpůsobit intenzitu lovu.

Květnem začíná také lovecká sezóna. Od 16. 5. se myslivci zaměří na lov srnců I. věkové třídy. Předmětem lovu jsou pouze slabí „paličkáři“. Počet lovených kusů je stanoven individuálně pro každou honitbu na základě jarního sčítání zvěře. V honitbách s intenzivní dopravou je počet lovených kusů snížen o ztráty na silnicích, které mnohdy převyšují plánovaný odlov. Nejsou výjimkou honitby, ve kterých se díky vysokým ztrátám na silnicích a železnicích neloví srnčí zvěř vůbec. Myslivečtí hospodáři musí proto citlivě určovat počet kusů k lovu. Ulovené kusy, které vykazují příznaky onemocnění, či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře a zadních běhů (končetin), musí myslivec nechat prohlédnout veterinárním lékařem. Všechna zvěřina před uvedením na trh je pod přísným veterinárním dozorem. Díky tomuto dohledu je možné exportovat do zemí EU.

 

V měsíci květnu probíhají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou srnčí trofej“. Jedná se o vědomostní soutěž v několika kategoriích pro děti a mládež na ZŠ, ve kterých mohou uplatnit a rozvinout své znalosti o přírodě, přírodních dějích, ochraně přírody, zvěři a myslivosti. Děti se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu a zvěře. Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže, které probíhá během letních prázdnin.

 

 

V lesním semenářství probíhá sběr semen osiky a jilmu. Ve školkách probíhá výsev osiky a jilmu, oseté záhony se zastiňují. Záhony je nutno ručně vyplet nebo použít selektivních herbicidů. Ve vyšších polohách je dokončováno zalesňování. Po výsadbě se provádí vyžínání a aplikace herbicidů. V ochraně lesa končí odkorňování lapáků na lýkohuby. Kontrolovat je nutno vývoj nalétlých lapáků lýkožroutem smrkovým a dle potřeby jsou káceny lapáky pro sesterské pokolení. Při příznivých klimatických podmínkách pro vývoj lýkožrouta smrkového začíná asanace kůrovcových lapáků za současného kácení nových lapáků. Důsledně je nutno vyhledávat stromy nalétlé lýkožroutem smrkovým nastojato a případní ohniska je nutno likvidovat. V případě rozšíření nad práh škodlivosti je nutno zasáhnout proti pilatce smrkové v rojení a ve stadiu mladých housenic. Kontrola směřuje i k výsadbě smrků a borovic, kde je kontrolován výskyt klikoroha, který může způsobit velké škody okusem kůry mladých stromků. Ve výrobě dříví je ukončena dodávka rychlokazných listnatých výřezů (buk, habr, bříza, olše, javor).